Za jednu z prvních breakbeatových skladeb můžeme považovat "Bones Breaks" Frankieho Bonese, který ve svých dýdžejských produkcích vytvářel nepravidelné rytmy pomocí dvou stejných desek, z nichž jedna byla puštěna nepatrně jinou rychlostí a zároveň byla zpožděna. Ve stejné době se v jednom malém chicagském klubu jménem Warehouse vařila další nezbytná ingredience do našeho dortu (a můžete hádat, jak tomu budou říkat). Oba tyto styly však čeká ještě dlouhá cesta přes Atlantik.
A trvalo to opravdu skoro dalších deset let, než se k chicagskému zvuku přidalo to zajímavé skřípání a vznikl acide house. To, co se pak dělo v létě 1987 a 1988 na Ibize a v Londýně je všeobecně známo. Pro nás je důležité, že kromě prvních klubů začaly vznikat i první skupiny (základy pozdějších soundsystémů), které místo kytar a souprav bicích, jak by se slušelo, sháněly zesilovače, reprobedny, agregáty a jiné krámy. Po jejich pospojování a zprovoznění pak pořádaly až několik desítek hodin trvající akce, kde se však už hrála daleko tvrdší a rychlejší hudba (což bylo zapříčiněno výrazným vzestupem popularity extáze). A tato nakonec byla příznačně pojmenována rave. To bylo to pravé prostředí, ve kterém z house a breakbeatu okořeněných vydatnou dávkou hip-hopu, reggae a dubu vznikl jungle.
Tak se někdy v roce 1990 začaly objevovat nahrávky, které byly zcela jiné, než běžná rave/houseová produkce. Zasloužily se o to již existující labely Shut Up And Dance, Kickin, Suburban Base Records nebo Sounds of the Underground, ale také právě vznikající Mendosa a Rainforced. Samotný název celého stylu pak ve skutečnosti pochází od jména londýnského klubu "Jungle", kde se hrály první zvukové fúze breakbeatu, rave a dubu. Tak se objevila i první jména spojená s tímto stylem, jako je DJ Hype, který ve svém pořadu v rádiu "Phantasy FM" mixoval house a hip-hop (pouštěný na 45 RPM). Dociloval tak nového zlámaného zvuku. Tento DJ se podílel i na jednom z prvních opravdu jungleových projektů The Scientist, kteří mají na svědomí věci jako "Exorcist" nebo "The Bee".
Na začátku roku 1992 se produkce labelu Moving Shadow Roba Playforda definitivně orientuje z acidových zvuků na jungle a věci jako "Bomb Scare" od 2 Bad Mices nebo "Psychotronic EP" od Earth Leakage Trips daly základ jednomu z nejdůležitějších labelů jungleové scény vůbec. K jungleové produkci se přidávají labely jako Warp Records s hitem "Wax Aftermath" od Nightmare (Warp se později orientuje na experimentální breakbeat), XL Records nebo Mad house.
Do zrychlených hip-hopových skladeb jsou přidávány bláznivé samply ze starých filmů, kreslených seriálů i hlasy vlastních prarodičů a vzniká tak zvuk "nového" breakbeatu. Z undergroundové zábavy těchto pionýrů nového stylu se stávají hity, na něž tancují tisíce raverů. Za vrchol této vlny můžeme považovat hit "Sesame Street" projektu Smart-Es (Suburban Base) a veleslavnou "Charly", do níž Prodigy zamíchali sampl hlasu kreslené kočky (XL Records).
V roce 1993 dochází k nejdůležitějšímu odklonu jungle od rave scény a zvuku hardcore techna. Doteď takřka nelze jungle a hardcore rozeznat, ani sami DJs na rave akcích přesně nevědí, co zrovna hrají. Johnny Jungle (známější jako Pascal) svojí skladbou "Johnny" ovlivňuje celou řadu producentů (například 4Hero) a ti se obrací novým směrem. Jungle se stává temnější, přibývá zabijáckých nerytmických zvuků a distorzí. Novou vlnu táhnou labely jako jsou Metalheadz, patřící jedné z legend (a autoru nesmrtelné "Terminator") Goldiemu, Rainforced (se svojí "Enforced series"), nebo Formation label patřící jiné velké postavě Leeroy Smallovi alias DJ SS. Celá scéna na Britských ostrovech zažívá rozmach, především pak díky působnosti pirátských rádií (Kool FM, Pulse FM - v roce 93 jich jen v Londýně vysílalo čtyřicet) a nově vznikajících klubů (A Way Of Life, Jungle Rush, Jungle fever, Thunder And Joy, Roast, Thrust).
Následující rok je považován za vrchol celé jungleové scény (doslova "The peak of Jungle"). Hudba je plná ragga vokálů a basových linek, producenti Krome & Time vydávají legendární hit "The Licence", DJ Hype spolu s DJ Zincem a Pascalem zakládají label Ganja. Track "Yeah Man" od Dream Team se drží čtyři měsíce na čele "rotací" pirátských rádií (jejichž počty posluchačů jdou do desetitisíců). Také se poprvé mluví o drum´n´bassu, a to ve spojitosti s rok starým labelem Good Looking a produkcí jednoho mladíka říkajícího si LTJ Bukem. D´n´b míří narozdíl od jungle k svěžímu zvuku a akustickým efektům, na výsluní se objevují nové tváře jako Fabio, Doc Scott, Grooverider, Photek (vlastnící label Certificate 18) nebo Dilinja. Jungle se také rázem stává přitažlivý pro média, jungle můžete slyšet z každé druhé televizní reklamy, je zkrátka v módě. Na Britských ostrovech se stává skoro mainstreamem, i když nová vlna d´n´b opět směřuje více k undergroundu.
Velké hvězdy podepisují smlouvy s obrovskými labely. Goldieho nahrávky "Timeless" se prodá jen v UK 150 tisíc kusů, nový "dark sound" labelu Metalheadz slaví obrovský úspěch. Z producentů, kteří zde vydávají, jsou hvězdy první velikosti. Goldieho úspěch přesvědčil tvůrce tanečního jungle (J Majika, Peshaye, Alexe Reece, Lemona D a další) a ti se stávají novými tahouny d´n´b. Na svoji obrovskou popularitu ale jungle brzy doplácí. "Mr Kirks Nightmare" od 4Hero, "Angels" DJe Krusta nebo "Cycles" Adama F stále dávají vzpomenout na ta nejlepší léta, ale hlavní, spojitá a všeobecná vlna jungle/d´n´b je pryč.
Ke konci roku 95 se atmosféra vytrácí, jungle se dělí na mnoho nových větví, část scény se ubírá za komerčním úspěchem, část se snaží o návrat do stínu undergroundu. Grooverider se dočká uznání za svoji skladbu "Prototype" a nový styl charakteristický hip-hopovýmy samply a hutnou basovou linkou je nazván "Hardstep", nebo také Jump-up. Ale ani vývoj tanečních odnoží d´n´b neustrnul, producenti okolo labelů No U Turn, Virus a Emotif narovnali rytmiku až téměř k pravidelnému 4/4 rytmu opatřenému ovšem hutnou basovou linkou a výsledek nazvali "Techstep" (další progresi toho stylu se také říká "Neurofunk").
V roce 1997 své cesty zkřížili DJ Die, DJ Suv, Krust a Roni Size a pod názvem Reprazent vytvořili mísením jazzu, dubu a smoke trip hopu charakteristický zvuk Bristolu (labely V, Full Cycle, Philly Blunt nebo Ruffneck Ting). Sám Roni Size má na kontě mnoho vlastních věcí (vzpomeňme "Share The Fall" nebo "Brown Paper Bag") a projektů (Breakbeat Era), ale on jediný asi drum´n´bass nespasí. Naštěstí tu není sám, lidi z Good Looking nebo Moving Shadow tvořící ambientní a intelligent drum´n´bass, řízná partička Usual Suspect nebo dvojka Ed Rush & Optical valící se na vlně Hardstepu mají ještě nejedno eso v rukávu. Ostatně, sílu jungle/d´n´b můžeme stále více pozorovat i u nás. Až mám z toho husí kůži.